z čehož v rámci daného tématu vyplývá, že u pracovního koutů nemá smysl řešit kvalitu zvuku nad určitou základní úroveň, a hlavně: je absolutním nesmyslem používat při práci na pc sluchátka!

Děkuji za pěkný komentář. Upravím připomínku ... slovo čip bylo skutečně nešťastné. Příjemným úkolem je najít adekvátní sluchátka.

Naprosto souhlasím s hodnocením zvuku Petrem Štefkem, měl jsem rovněž možnost nějakou dobu DS5 testovat. Jenom doplním, že USB audio interface combo384 v článku nazvaný jako čip, je ve skutečnosti celý modul USB TO I2S DSD CONVERTER ­(bližší info na www.amanero.com­) založený na mcrokontroléru ATMEL. Výrobce ho nabízí jako OEM řešení pro použití ve vlastních projektech a je minimálně stejně dobré jako řešení na čipech XMOS. COMBO 384 je rovněž použito v oblíbeném a zvukově velmi dobrém stolním SABRE DA8 32bit 384khz DSD DAC s cenovkou 1100 USD. Sluchátkový zesilovač v DS5 je pro svůj malý výkon a malý činitel tlumení, opravdu vhodný pouze pro sluchátka s vysokou citlivostí, zkoušel jsem Shure SRH940 ­- což bylo OK, dále AKG Q701 ­- což už OK nebylo, DS5 z nich nic pořádného nevydoloval. Rovněž SONY MDR­-Z7, jež jinak nabízejí velice dobré a rozlišené basy, trpěly na DS5 nedostatkem kontroly i když ne tolik, jako Q701. Až připojení externího sluchátkového zesilovače LAKE PEOPLE G109­-P k DS5 posunulo Q701 a a zvláště MDR­-Z7 na jejich obyklou zvukovou kvalitu.

Pokud Vám nestačí CD, ani SACD, máte tu ještě DVD­-Audio ­- jako zasloužilý důchodce ve svých 80 letech určitě slyšíte i těch 192KHz, že ? ;­) Já slyším jen cca 17KHz ­- ale že bych v téhle frekvenci chtěl něco poslouchat, to zase ne...
Ok ­- 125W zesilovač, 300W repro ­- na ozvučení střední místnosti stačí 2*10W ­(reálných­- aby to nebyl jak říkáte rámus­) tedy 300W repro bude využito na 3% svého výkonu...
Gramofon je prostě historie ­- i stereo je v případě gramodesky jen ­"stereo­"..ehm ­- no vlastně mono
víc kanálů ? :D realistický zvuk ? :D gramofon je jak pískovcová destička pro záznam textu ­- kdysi ok, dnes...
Že většina výrobců CD zvukový záznam na nich vyloženě mrší ­(tedy ­"zlepšují­" pro náctiletý, aby to mělo víc basů, hrálo hlasitěj....­- tedy ořežou signál ­"na kost­") není problém technologie digitálního záznamu.
Nebo jaký rozsah zvládne Váš gramofon ? Hz až kHz ? běžný tak 100Hz až 8kHz ­- proti nezmršenýmu CD slabota ­- a toho šumu se taky prakticky nezbavíte.
Betonový repro jsem si taky dělal ­(však se dají i koupit za nehorázný peníze­) ­- ale odpadní roura není moc vhodný druh betonu.
Přece nechcete, aby mladí chodili po ulici s odpadními rourami u uší ;­) :D ­- stačí ten odpad v hlavách...
Na skoro dokonalý zvuk je jediná možnost ­- jít na koncert do akusticky skoro dokonalé prostory ­-> dokonalost neexistuje. Já si na ulici v klidu pustím hudbu z nějakých nedokonalých špuntů a doma

­" NAŠTĚSTÍ ­" jsem opomněl SACD. Jeho kvalita výrazně slyšitelně lepší CD. Máte splněno bezšumové přání a já spokojen slušnou kvalitou. Jenom maličkost, ten zesilovač při stereu 2 x 125 W. Výkonná zařízení se nepoužívají pro rámus, naopak pro vyšší čistotu a menší zkreslení. Též jsem se v odborné literatuře dočetl : obsah repro beden pro téměř dokonalý zvuk by měl mít 2,5 X větší obsah samotného nástroje. Pamatuji dobu ­( je mi 80 sát ­), kdy hifisté jako ­" bedny ­" použili metrové odpadní betonové roury. Nedá e nic dělat, mladé generaci stačí špunty do uší.

A opět oblíbený nesmysl ­- vinyl je lepší, než CD :D ­- No pokud rád polsoucháte šum, tak je vinyl určitě ok.
50W zasilovač na 350W repro ­- pošušňání :­)
Každá návštěva pozná, že to hraje nahlas ­- to každopádně.
Že něco hraje jinak ­(basověji, vyrovnaně,....­) ­- tedy rozdíl v charakteristice zvuku pozná i osel ­- ale s kvalitou to nemusí nijak souviset. A po chvíli poslechu...

Ač technika jde rychle kupředu, základy jsou stále stejné. Zvykli jsme si na levné ­" ŠUNKY ­", neustále je měníme
. Zásluhou je i ­" MODERNÍ HUDBA ­" kterou nynější generace přes špunty do uší většinu času používá. Pro člověka z dřívějších let neposlouchatelné. V našich podmínkách byla náročnost v 80tých až r. 2000 skutečně vyšší. Na propadu krom jiného má zásluhu digitalizace. Mé porovnání bylo: CD = dobrá závodní jídelna, vinyl = nedělní oběd od manželky. Mám MARANTZ 4 400 ­( tehdejší cena přes 3000 DM, 4 X 50 W, NEBO 2 X 125 W, R repro MARANTZ 2 X 300 W + 2 X 250 W ­) a KAŽDÁ návštěva slyšitelný rozdíl poznala. Delší dobu jsem měl možnost poslouchat repro CABASSE v ceně 3 500 000 Kč., každý repro SVŮJ zesilovač. Vážení, ty opravdu hrály, mám je stále zaposlouchané. Nej prodej byly B&W řada 600 000 Kč. Takže nemohu souhlasit s názorem o neprodejnosti dražších zařízení.

Proč hned tak negativně? Pro běžného českého člověka jsou drahé ... to nikdo nepopírá. Pokud člověk poslouchá Jacksona, Daft Punk nebo soundtracky z her, tak je koupě skutečně bezpředmětná. Pokud se ovšem dostanete do stádia, kdy posloucháte klasiku a jazz a jiné vesměs kvalitní nahrávky, tak dražší sestavu oceníte. Nevěřte tomu, že lidé jsou hloupí, když ­"vyhodí­" za něco podobného peníze.

Vlhký sen ­"hifisty­" :­) nic víc ­- Cena za všechny ty představený naleštěný ­"nesmysly­" je o tisíce procent předražena, protože to nikdo nekupuje ­- a dnešní manager vždy uvažuje stejně ­- neprodává se ­- zdražit ­- vyšší cena rovnou = exklusivita, high end... :D
Absolutní většina nepozná rozdíl v poslechu z těchto ­"superduperhyperhifimašinek­" nebo z integrované zvukovky z PC. Nejdůležitější je alespoň trochu solidní repro­/sluchátka ­- a i tam opět většině stačí jen nevybrat úplný šmejd ­- víc je jen o přesvědčování sama sebe ­- stálo to víc, musí to hrát líp :D
př.: http:­/­/www.tomshardware.com­/reviews­/high­-end­-pc­-audio,3733.html

U kabelů je každá rada drahá. Hledal bych něco z druhé ruky s délkou 1m minimálně.

Analysis Plus Copper Oval­-IN XLR
HGA Silver Lace XLR
Acoustic Revive XLR http:­/­/www.hifionline.cz­/hifibazar­/prodam­/kabely­/acoustic­-revive­/31230­-acoustic­-revive­-line­-1­-ox­-signalove­-kabely­-xlr­/

Maximálně okolo 5 tisíc za ně a mohlo by to být vyřešeno. Super levné kabely vždy přináší nějaká negativa, takže bych se jimi nezabýval. Ty mnou navržené jsou velmi univerzální.

Ešte by som poprosil o jednu radu. Zvažujem vyskúšať XLR káble ale neviem kde mám začať. Nenašiel by sa nejaký tip za rozumný peniaz, aby som sa vedel aspoň nejako odraziť? Momentálne je táto oblasť pre mňa totálne neznámou ...

To by ma veľmi potešilo, aspoň by som vedel, či mi to má vŕtať v hlave, alebo nie :­-­)

So Stream Magic celkom spokojnosť, ale samozrejme vždy je čo vylepšovať...

Je možné, že se podaří sehnat na test. Stream Magic mě příliš nezaujal, ale tohle je kompletně jiné zařízení. Očekával bych, že požadované peníze překoná Pioneer N­-70A alespoň o kousek. Uvidíme ....

Zaujimalo by ma, rozdiel v reprodukcii oproti Stream Magic 6, ci sa ­"upgrade­" oplati za tie $.

Nechystate recenziu?

Ja bych chtel uvest jedno velke omezeni Spotify, o kterem radsi nikde nemluvi a najdete ho zahrabane hluboko v Q&A.

Spotify vas limituje v mnostvi ulozene skladby v zarizeni na pocet 3333 skladeb ­(premium ucet­). Ano, ne kazdy se na tento limit dostane, ja jsem na nem byl ale velice rychle. Apelovani na support nepomohlo, takze z tohoto duvodu jsem prestal Spotify pouzivat.

Deezer me neomezuje a jako bonus ma vetsi mnozstvi hudby :)

Díky za komentář. Já jsem se vůbec k multi­-room nedostal ani tomu neholduji. Já mainstream moc neposlouchám, takže Beatles nebo podobné mi vůbec nechybí. Mě se líbí, že tam najdu spoustu klasiky nebo menší vydavatelství typu ACT, ECM, Archiv atd.

Úryvek z mého článku na stejné téma.

Mouchy...
Jako každá nová věc, má i Spotify své nedostatky. Chybí BEATLES a Lennon, to jsou mouchy masařky. U některých interpretů nejsou celé diskografie, příkladově SPOOKY TOOTH. Fajnšmekři nenajdou například FRUUPP, ale kupodivu STILL LIFE z roku 1971 ano, jen se musí prokousat hromadou ­"plevelu­". Někdy se zkrátka mezi sebou prolétají diskografie interpretů téhož jména. Například skvělá španělská hardrocková skupina STONEFIELD má na Spotify obě ­(na CD de facto nesehnatelná alba­) , mezi která se ale připletl jakýsi německý učitelský sbor, či co, s vánoční kolekcí. U Deezeru pro změnu nějaká australská…
Spousta starších alb je řazena nesmyslně chronologicky, ne podle data vydání, nýbrž podle data vydání reedice, proto nelze Spotify považovat za online databázi alb. Biografie u interpretů jsou různé kvality.
-­-­-
Jen bych přidal, že Windows verze Spotify nemá androidovskou ikonku repro, díky níž můžu z androidovského tabletu­/mobilu poslat zvuk per wi­-fi­/bluetooth na jakékoliv kompatibilní zvukové zařízení ­(bluetooth repro, streamer, avr, net receiver, atd.­). U pc­/notebooku­/tabletu s windows musím často použít například virtuální zvukovou kartu ­(jamcast­), apod. sw berličky, které na druhou stranu umožňují například realizovat Spotify multiroom.

No jak se znovu dívám i na další parametry, tak to vypadá celkově na nepovedenou záležitost, ono to těch skoro 10 asi bude.

Dvakrát jsem to ověřil. Sluchátkové zesilovače moc nezkoumám, ale klasických to bývá řádově nižší ... netuším v čem je zakopaný pes. Výrobce popravdě uvádí menší nebo rovno 10 Ohmům.

10 ohmů? Myslím, že to by se v takové třídě stávat nemělo. To už si rovnou můžu koupit něco s TPA6120 :)